Projekt putování krajinou České republiky
V noci se kraj oddává spánku. Lidé, zvířata i květiny sní svoje sny a právě ten okamžik je poutníkovou zlatou chvíli, kdy se sny stávají skutečností. V noci se může člověk k duchu přírody a jejím obyvatelům dostat nejblíže. Následuje několik básní, které jsem napsal právě v takových okamžicích, za svitu měsíce a pod hvězdnou oblohou.
Noc
Ty a já jsme víc
než jeden příběh
srpečku
V zeleném lese Všechno se chvěje Všechno se třese To vítr věje
Na pomezí tvojí země kde prý kámen stříbrem těžkne kde hlubiny jsou nedohledné. Kde sokol svoji píseň křičí kde voda v tanci pískem víří. Kde nezaslechneš lidská slova kde ozývá se jenom sova. Kde ve strminách dech se krátí kde hlavu ztrácíš při závrati. Tam hvozd svou náruč otevírá tam tě táhne tvoje víra.
Studánka Studánko pod vrchem skály a mechu, být otázkou “Proč?” je slyšet tvoje mlčení. Tak ptám se sám sebe, jak stojím bez dechu proč chci v tobě plout, když se rozední, jenom tu nečekat a najít srdce hor. Chci najít tvou hloubku a jít ještě dál, Do víru tvých duší. A vrátit bych se bál. … Read More „Studánka“ »