Toto jsou zásadní doporučení pro všechny potenciální poutníky krajinou. Nejde o nějaký soubor dogmatických nařízení. Jsou to spíše ideály a praktické rady, které mohou jako hvězdy poutníkovým cestám udávat směr. Nikdy nelze všechno splnit na sto procent, ale proč se o to alespoň nesnažit, že? 🙂
Kodex Pohanských stop:
- Hledejme v přírodě radost z pohybu, duchovní odpočinek a inspiraci pro život, ne útěchu a útěk před realitou.
- Každé místo má svého ducha, Genia Loci, někteří jsou přátelští a vřelí, jiní tiší a mají strach, jsou i tací, kteří nejsou lidem příliš nakloněni. Přistupujme k různým místům opatrně a s úctou.
- Příroda není plyšový medvídek. Není jen krásná, ale i svéhlavá a nebezpečná. Pokud se v ní chceme pohybovat, měli bychom znát a ctít její zákony.
- Hledejme v přírodě divokost, dejme prostor našim pudům. Kontakt se základními lidskými pudy jako je agrese nebo chtíč, jsou prvním krokem k jejich porozumění a kultivaci. Člověk, který se svou „živočišnou stránkou“ není v kontaktu, neumí ji ani ovládat.
- Naučme se pracovat rukama, pohyb na čerstvém vzduchu a fyzická práce pročistí tělo i mysl. Zdokonalujme naši dovednost práce s přírodou.
- Načerpanou inspiraci také vhodně využijme. Ke psaní, úvahám i na poli oborů, kterým se věnujeme (technologii, medicíně, ekonomii…)
- Opouštějme každé místo ve stejném nebo lepším stavu, než v jakém jsme ho našli!
- Pokusme se být co nejšetrnější a nejrozumnější i v našich městských životech. Vždyť i město je naše bezprostřední krajina o kterou bychom měli pečovat.
(Jožka – TPM, 10.2.2011)