Havránok

havranok_5NA SKLONKU MOCI
Píšou se roky přibližně 300 až 100 let př. n. l. A po stezkách nad řekou Gvig (Váh) pospíchají řemeslníci, obyčejní zemědělci, ale i bojovníci. Keltové. Oni si tak sice neříkají, ale okolní národy je pod tímto jménem znají. Nicméně jejich čas zde končí. Začínají je svírat mocenské kleště. Ze severu hordy až sebevražedně bojovných Germánů, jih drží Římané s perfektní státní i vojenskou organizací a lepší výzbrojí. A Keltové ustupují. Ustupují na západ, hradiště pustne, rozpadá se, cesty a pole zarůstají travou, jen strategická poloha kopce nad řekou je stále stejně výhodná…

havranok_2

Obranná věž

OBJEV

V roce 1967 byla lokalita pod vrcholkem kopce Havránok vyhlášena národní kulturní památkou. Archeologové zde objevili zbytky opevněného sídla z mladší doby železné. Osídlení je podle nálezů datované do doby Laténské. V hradišti byla nalezena svatyně s obětní jámou, v níž byly objeveny šperky a zbytky spálených obětin v podobě obilí. Také zde byly nalezeny pozůstatky koster sedmi osob. Soudí se, že mohlo jít o oběti náboženských rituálů, ale mohou to být i ozvěny osudové bitvy. Dávné stopy kmene Kotinů začínají znovu pomalu spatřovat světlo světa…

havranok_4

Výhled z hradiště

ARCHEOPARK
Lokalita se nachází na východním úbočí vrchu Úložisko a na jednom z bočních vrcholů, nazvaném Havránok. Archeopark je situován nad hrází vodní nádrže Liptovská Mara, asi 2 km od obce Bobrovník a 5 km východně od známých temálních lázní Bešeňová. Vydáme-li se po pravém břehu nádrže přímo od přehradní hráze, je nutné se pořádně dívat. Já jsem na informační tabuli s nápisem Keltské hradiště Havránok narazil takřka náhodou. Od asfaltové silničky vinoucí se podél břehu se odděluje prašná cesta vzhůru, vedoucí až na mírně svažitou louku, kde celá expozice začíná. Kromě budovy pokladny a mírně stranou stojící základny Archeologického muzea hned upoutají pozornost čtvercové jámy, kde stále probíhá archeologický průzkum. To však není to hlavní, co je zde k vidění. U paty kopce narazíme na rekonstruované keltské obydlí s hospodářskými staveními a venkovní pecí. Usedlost má navozovat představu, jak její obyvatelé v dobách míru bydleli a hospodařili na polích v okolí. Obydlí není nijak chráněno, pouze ohraničeno proutěným oplocením.Vystoupáme-li několik desítek metrů do svahu, dostaneme se přímo pod část obranného valu, postaveného tradiční metodou – z hlíny a kamene, s vnitřní dřevěnou armaturou a obloženého nasucho stavěnou lícovou zdí. Pár kroků, a jsme uprostřed hradiště. Péčí Liptovského muzea v Ružomberku bylo hradiště částečně rekonstruováno. Byla obnovena vstupní brána, zmiňovaná část obranné zdi, most, dlážděné nádvoří a byly vztyčeny dřevěné stély v bezprostředním okolí svatyně. Vnitřní dispozice napovídá, že nešlo ani tak o hradiště útočištného typu, jako spíše o obchodní a kultovní centrum, i když osadníci z okolí jistojistě v době ohrožení nalézali v hradišti ochranu.

havranok_3

Obydlí

STOPY SLOVANŮ
Ve 12. až 15. století n.l. bylo již opuštěné hradiště znovu využito. Na zbytcích keltského opevnění byl těsně pod vrcholem vystavěn Slovanský hrádek s obytnou věží, opevněný palisádami a ochranným příkopem. I tato stavba byla částečně rekonstruovaná péčí muzea.

havranok_1

Nádvoří

OZVĚNY PŘEDKŮ
Procházel jsem zarůstajícími stezkami, postál na dláždění uprostřed hradiště, byť byla turistická sezóna, nikde nikdo… jen energie toho místa… a zpoza stromů se vynořují postavy předků, slyším zpěv a buben, opatrně ustupuji, vyšlehne oheň, praskot… obilné klasy z první sklizně… oběť Matce Zemi… A ticho, jen zvědavý pták s kropenatou hrudí o něco větší než drozd si mě nedůvěřivě prohlíží. Opravdu, příbuzný drozda, ořešník kropenatý. Že by bdělý strážce? Budete-li opatrní, určitě se Vám poštěstí ho spatřit. A tak zarostlé a nyní postupně odkrývané hradiště dodnes těm, kteří naslouchají, vypráví dávné příběhy o těch, kteří zde žili, umírali, bojovali a posléze odešli nebo splynuli s novými dobyvateli.

havranok_mapa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*